Jako fyzioterapeut jsem tak trochu, manžel by řekl hodně, postižená svou profesí. Nejvíc se má deformace projevovala při nákupu dětských bot. Ostatně o tom jsem vám už psala v článku Jak vybírat dětské boty. Píšu schválně projevovala, protože od mého zážitku s uznáním reklamace se už neprojevuje. Celé to začalo nevinnou reklamací jednoho páru dětských bot. Ovšem skončilo to u reklamace třech párů bot a zákazem vstupu do prodejny s dětskou obuví.
Dáte za dětské boty 3000 Kč? Vítejte
Do jara roku 2015 jsem dětem nekoupila boty nikde jinde (snad kromě kopaček), než ve specializovaném obchodě s dětskou obuví. Dokud jsem zde utrácela a vesele oběma dětem nakupovala boty, byla jsem nadšená skvělým přístupem prodavaček, prostředím, zkrátka vším. Odcházela jsem vždy o několik tisíc lehčí, ale s pocitem, že přece na nohou dětí nemůžu šetřit. Že holt za kvalitu se platí. S manželem jsme měli dohodu, že se nebude pídit po ceně bot, protože byl přesvědčený, že se řadím do skupiny mamin, které zkrátka trh s dětskou obuví perfektně marketingově zmanipuloval.
Poslední tak dva, tři roky jsem už dětem kupovala jen Superfity. Jsou přece jedny z nej. Na konci sezóny bývaly sice celkem okopané, odřené a už neoplývaly pestrými barvami, ale jsou to přece dětské boty, děti v nich lítají všude možně, takže jsem to nikdy neřešila.
Máme problém, nějak nám mizí bota
Až do dne, kdy se synovi odlepila po 5 měsících užívání podrážka a já jsem zjistila, že mu v přední části boty chybí vnitřní stélka. Když to viděl manžel, neubránil se poznámce, že toto se nestane s jeho squashovýma botama, ve kterých hraje 4x týdně squash ani po roce. Že měl Pepíno okopané špičky jsem viděla, vložku jsem mu měnila asi před měsícem (originální mu vydržela asi měsíc a náhradní od Superfitu se už nedala koupit) a ničeho jsem si nevšimla. Písek z bot si vysypává sám a tak nějak mě nikdy nenapadlo, dívat se, co se děje s botou pod vložkou. Boty jsem vzala a ještě ten den odvezla do obchodu, naprosto netušíc, co mě čeká.
Ponižujících 45 minut při příjmu reklamace
Paní prodavačka nechtěla boty přijmout k reklamaci s tím, že:
jsou zdevastované - to jsem viděla taky, když se celé rozlepily. A naprosto nebrala v potaz to, že reklamuju zmizelou vnitřní stélku na obou botách.
jsou špinavé - že v podrážce jsou kamínky a pod. Oni mi prodali čistou botu a takovou mám přijít reklamovat. Připadala jsem si, jako kdyby mi automechanik řekl, že ho nezajímá, že mi v záruční době upadl výfuk, ale ať se podívám na ten odřený lak, drobky v autě a špinavý motor. Takové auto mi neprodal, tak ať si hezky nasednu a jedu.
jdu pozdě - po měsíci, kdy syn v botách chodil, měl okopané špičky a zničil vložku. Ani mě nenapadlo jít boty reklamovat, ale pokorně jsem přišla do obchodu pro nové vložky a koupila je. Připadalo mi, že boty plní funkci, neřešila jsem design a ani ve snu by mě nenapadlo jít reklamovat vložku (i když možná to, že v botách už nebyla vložka Superfit, která se zkrátka druhá koupit nedá, mělo vliv na zničení vnitřních stélek)
syn prý má abnormálně potivou nohu -tak na to už jsem nedokázala nic říct.
Mou chybou bylo, že jsem přistoupila na diskuzi a neřekla jsem hned na začátku, že podle zákona musí boty k reklamaci přijmout bez ohledu na to, co si o botech i mně myslí a že vyjádření je na výrobci. Ušetřila bych si spoustu času a ponížení. Nicméně jsem byla neodbytná a paní prodavačka boty asi po 45 minutách k reklamaci nakonec přijala.
Reklamace zamítnuta
Vyjádření: Obuv je extrémně opotřebovaná, zdevastovaná. Nelze posoudit rozpadlé vnitřní stélky, boty měly být reklamovány při prvním zjištění závady. Prodejce nenese odpovědnost za poškození obuvi při jejím užívání.
Dcera měla úplně stejný typ bot, se kterými podle mě nebyl problém. Po zamítnuté reklamaci jsem se na boty podívala pohledem - zjistit první závadu. A ejhle, boty jsem uviděla v úplně jiném světle:
páraly se švy,
třepily se nitě,
byly různě popraskané a odřené.
Co ty na to soudní znalče?
Oboje boty jsem vzala a odnesla k soudnímu znalci. Ten mi potvrdil, že synovy boty jsem opravdu měla reklamovat dřív, že vnitřní stélka mizela nějakou dobu. A že je zkrátka moje chyba, že jsem si toho nevšimla dřív. Teď už dětem u všech bot vytahuju vložku a sahám do špičky rukou, abych cítila, jestli nemizí vnitřní stélka. Když se podíval na boty dcery, řekl, že bych je měla reklamovat. Upozornil mě, že:
pravá a levá bota není stejná - to prý kvalitní bota nemá,
párají se švy,
třepí se nitě - pevná a kvalitní nit může prasknout, ale netřepí se.
Reklamace podruhé
A tak jsem byla v obchodě znovu. Paní prodavačka opět nechtěla boty přijmout k reklamaci se slovy:
boty jsou zničené,
to, co reklamujunení důvod k reklamaci,
jsou to zkrátka děti, které lítají všude možně a že ona po sezoně háže Superfity svých synů do koše.
Poučena minulou zkušeností jsem nediskutovala a trvala na tom, že stav bot je dobrý a že mě zajímá názor výrobce.
Reklamace opět zamítnuta
Vyjádření: Podešve bot jsou v patních částech obroušené, párající se nitě jsou důsledkem opotřebení a mechanického poškození. Obuv je maximálně využitá - obnošená. Poškození vzniklo mechanicky, v důsledku způsobu, jakým byla obuv používána.
Nevím, jak používají boty děti výrobců, ale moje děti zkrátka v botách chodí, lítají po hřišti, houpou se, kloužou po klouzačce a já nevím, co ještě. Proto jsem jim kupovala drahé boty od výrobce, který se profiluje jako specialista na dětskou obuv. Protože dítě zkrátka zachází a vždycky bude zacházet s botou jinak, než dospělý.
Nejvíc mě však pobavil dodatek: Možnost uplatnit právo z vady kupujícím po dobu 24 měsíců od převzetí neznamená, že prodávající odpovídá za poškození, která na obuvi vzniknou, ani že výrobek bude mít po celou tuto dobu neměnné vlastnosti, tedy životnost totožnou s touto lhůtou. Životnost obuvi je ovlivněna způsobem použití a péčí o obuv.
Boty jsem si vyzvedla, odvezla opět soudnímu znalci, který než začal psát posudek navštívil obchod, kvůli zamítnuté reklamaci jiného nespokojeného zákazníka. Zmínil se, že mu mimochodem doma leží Superfity ode mě a že zamítnutí reklamace bylo neoprávněné.
Stává se ze mě patologický reklamátor
Mezi tím už byla zima, syn chodil v zimních designových Superfitech (koupila jsem je v předstihu před začátkem peripetíí s podzimními botami). A ejhle, synovi praskl šev. Začínám být v obchodě známá, takže boty byly přijaty k reklamaci bez sebemenší poznámky od paní prodavačky.
Jupííí reklamace uznána, ale ...
V obchodě mám počkat na paní vedoucí, která ke mně pronáší monolog:
proklepli jsme si vás v počítači a zjistili jsme, že kromě 3 reklamovaných párů bot Superfit, jste před dvěma lety reklamovala dívčí sandále Richter - ano, reklamace byla uznaná, boty byly opraveny a ještě jsem dostala slevu na další nákup. Jak jsem si tenkrát říkala, jaký to super úžasný seriozní obchod jsem našla.
jste problémová zákaznice, nemáme boty, jaké bychom vám nabídli a v našem obchodě už vám žádné neprodáme, ani vás neobsloužíme - škoda, že si ve svém systému také nevyjeli, kolik párů bot jsem pro obě děti v jejich obchodě koupila, nereklamovala a kolik jsem jim tam nechala peněz.
vracíme vám peníze za reklamované zimní chlapecké Superfit a dívčí celoroční Superfit - moment, moment. Zimní ano, ale celoročky jste mi už zamítli (leží u soudního znalce a já zatím netuším, že obchod navštívil).
výrobce Superfit k vám dělá vstřícný krok, vrací vám peníze za dvoje boty a žádá vás, abyste už náš obchod nenavštěvovala - přece neprodáváte jen Superfit, mohla bych dětem koupit jinou značku.
ne, pokud vám nevyhovují Superfit, nemáme vám co nabídnout. A nechtějte, abych vám řekla, co si o vás obchodní zástupci Superfit myslí. Sbohem.
Máte prachy, tak co ještě chcete
Zavolala jsem soudnímu znalci a ten mi řekl, že mu před pár dny volali ze Superfitu, že mi vrátí peníze za celoročky i bez soudního posudku, i když reklamaci už jednou zamítli. Chtěla jsem, aby mi i přes to posudek napsal. Odmítl se slovy, že peníze mám, o to přece šlo, tak už posudek není potřeba.
Nešlo! Šlo o princip. Superfit ale nestojí o to, aby jejich boty někdo znalecky posuzoval. Dlouho jsem vnitřně zpracovávala, jak svou zkušenost předat. Dětem se na pár minut zbořil svět, protože si myslely, že boty se kupují jen v jednom obchodě, kde dostanou balonek a sušenku a že od teď budou chodit bosy. Dcera dokonce řekla, že když má maminka zákaz vstupu do obchodu, tak budou boty nakupovat s tatínkem. Ten by ale u pokladny dostal infarkt.
Kašlu na drahé značkové dětské boty
A tak jsem si na jaře prošla spoustu obchodů, vybrala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí lehké, ohebné boty, které se dětem líbí a sedí jim. Za oboje boty jsem zaplatila míň než za jedny Superfity a vystoupila jsem z marketingového zatmění výrobců dětské obuvi. A hádejte co, vložku má syn pořád v pořádku a vnitřní stélku zatím nepropotil. Že by se mu změnilo složení potu?
A jakou máte zkušenost s dětskými botami vy? Odpovídá cena značkových dětských bot jejich kvalitě? Nebo jste našli levnější boty, se kterými jste spokojeni? >> NAPSAT KOMENTÁŘ <<
