Šátky a samotné nošení dětí v šátku je tématem spousty diskuzí a článků na internetu. Dozvíme se v nich, jaké používat úvazy, jakou vybrat velikost a tvar šátku a především, jaké výhody má nošení v šátku pro miminko. Ale co máma a její tělo? Argument, že nošení dítěte v šátku bude mít pozitivní dopad na stav našich zad a správné držení těla, nebude bohužel u většiny žen pravdivý.
Šátkování je přirozené pro dítě, ne pro matku
Je krásné dívat se na fotky indiánek a černošek, jak nosí své děti v šátku. Je tu ovšem jeden rozdíl. Nejsme ani indiánky, ani černošky. Většina z nás neběhá bosa někde po Savaně a nenosí na hlavě mísy s ovocem. Ani nežijeme lovecko - sběračským způsobem života našich předků. Aktivní, na pohyb v přírodě pestrý životní styl, nahradila statika nebo indoorová pseudoaktivita. Díky tomu nejsou naše těla v rovnováze a neumíme je vnímat.
Často se už v průběhu těhotenství potýkáme s bolestí zad, přes 30 % porodů je císařským řezem a pokud porodíme přirozeně, tak často s nástřihem hráze. Zjednodušeně řečeno, naše těla čím dál častěji potřebují pomoc. Pohodových těhotenství a přirozených porodů bez nutnosti nástřihu a farmak je jako šafránu. Maminky, které nosí své děti v šátku ovšem potkávám čím dál častěji. Nevidám ale energické, pevné, napřímené ženy, ale maminky s vystrčenou bradou, kulatými rameny a povoleným břichem. Ano, dítěti šátkování přináší samá pozitiva, ale mamince stále těžší zátěž, kterou její tělo musí umět nosit.
Uvázaný šátek kolem krku může být vaší oprátkou
Po porodu máme oslabené dva důležité pilíře našeho těla, a to pánevní dno a transverzální břišní sval. Potřebujeme, aby zpátky získaly svou pružnost a sílu. Aby naše tělo bylo zase pevné, plné energie a síly. A začít bychom s tím měly už v porodnici. Pokud to neuděláme a navíc na sebe uvážeme další kila, svému tělu jen ubližujeme. Jak?
Pokud oslabenému pánevnímu dnu přidáváme stále větší zátěž a nemyslíme na to, že bychom ho měly posílit, ještě víc ho oslabíme.
Pokud při nošení miminka v šátku nezapojíme správně transverzální břišní sval, naše břicho bude dál povislé, vystrčené a může se nám odměnit zvětšující se diastázou (rozestupem přímého břišního svalu).
A nebo si nic z toho neuvědomujeme, protože veškerou svou pozornost věnujeme svému děťátku a vůbec nevnímáme své tělo. Ano, máma snese téměř všechno. Ale jak dlouho? Až nás děti nebudou tolik potřebovat, možná se zastavíme a začneme konečně naslouchat svému tělu a možná zjistíme, že bolí, že už nemá kde brát a odmítá s námi spolupracovat, protože jsme mu zkrátka naložily víc, než mohlo zvládnout a vůbec jsme ho na to nepřipravily.
Nejdřív připravte sebe a pak řešte šátky
- Aktivujte vnitřní vrstvu pánevního dna. Vnímejte, jak se vám oplošťuje spodní bříško, celkově se zpevňujete zevnitř a mírně se vám "nadzvedává zadek", který ale zůstává stále volný, nezaťatý.
- Lehce vydechněte, žebra mírně stáhněte dolů a k sobě, aktivujte transverzální břišní sval a vnímejte, jak se vám bříško hezky oplošťuje a je rovné (v žádném případě nevtahujte břicho a pupík dovnitř).
- Uvolněte hrudník a ramena, lopatky lehce stáhněte dolů (pozor ale, ať se neprohnete v zádech a tzv. "nevyprsíte").
- Bradu mírně zasuňte směrem dozadu (jako byste chtěla udělat “dvojitou” bradu, zevní zvukovod je nad středem ramenního kloubu).
- Celkově se napřimte - jako byste byla loutka (středem těla vám vede provázek, který vychází v oblasti temene a někdo vás za něj lehounce tahá.
Takto držte své tělo po celou dobu, kdy nosíte vaše miminko v šátku a bude platit tvrzení, že nošení dítěte v šátku má pozitivní dopad na stav našich zad a správné držení těla.
Věnujte se svému tělu a ono se vám odmění
Stačí opravdu málo. Věnovat alespoň třetinu času a energie, kterou jsme daly do výběru šátku, učení úvazů a čtení o pozitivním vlivu šátkování sobě, svému pánevnímu dnu a transverzálnímu břišnímu svalu. Teprve pak je nošení našeho děťátka v šátku přínosem i pro nás a společně si ho můžeme naplno užít.
